Víte, co patřilo k jedné z největších změn v roku 1843 v oblasti společnosti, abych byla přesnější v oblasti dá se říci pečení? Že ne? Byl to kostkový cukr. V tomto roce si jej totiž nechal patentovat jeho vynálezce, kterým byl rakouský ředitel cukrovaru Jakub Kryštof Rad. Jednalo se o opravdu převratnou novinku, protože do této doby společnost znala cukr hlavně v podobě kužele neboli homolí. Od této doby se ovšem mnohé zmýlilo. V domácnostech na kostkový cukr narazíme spíše výjimečně, protože se používá hlavně v sypké variantě, která je mnohem praktičtější. Stále více se také mluví o bílém cukru spíše v negativech, takže se přikláníme k jeho mnohem zdravějším variantám, které na naše zdraví tyto negativní dopady nemají a pokud ano, tak jen ve velmi omezené míře. O jaká přírodní sladidla se jedná?
Bezesporu nejznámější variantou je klasický slaďoučký med, jež se využívá hlavně při nachlazení. Do pečení, hlavně tedy do vánočního cukroví, je skvělý, protož dodává jedinečnou příchuť, kterou máme spojenou právě s vánočním obdobím. V posledních letech ovšem patří kvalitní med spíše ke vzácnostem, protože jeho produkce klesá. Nejlepší je samozřejmě volit med přímo od včelařů, ideálně malých, protože bývá toto sladké zlato velice často ředěné vodou, aby jej bylo více. Tuto fintu lze však lehce odhalit, protože naředěný med netvoří krystalky, které se po času na kvalitním medu objevují. Volit můžete mezi dvěma variantami, tedy mezi medem květovým a lesním, jež je charakteristický pro svou tmavou barvu. Jako lepší varianta by mohl být považován právě tento lesní med, protože je složen se složitých cukrů, které se do těla uvolňují postupně, tím pádem z něj získáváme energii po delší dobu. Jako bonus v něm nalezneme také větší podíl minerálů a vitamínů.
Dalším velice oblíbeným přírodním sladidlem je slavný kanadský med neboli javorový sirup. Rovněž se zde ale musíme soustředit na jeho kvalitu a není tak nejlepší a nejrozumnější uchylovat se k nejlevnějším variantám. Nalezneme zde rovněž minerály, ovšem nejedná se zrovna o nejlepší alternativu, protože má mnohem menší sladivost než klasický cukr nebo med, ale je s cukrem téměř srovnatelný, protože se zde nachází velký podíl sacharózy. S javorovým sirupem to tak rozhodně moc nepřehánějte a raději sáhněte po klasické české variantě, tedy medu.
Posledním boomem v oblasti zdravé výživy je agávový sirup. Opět se zde ale setkáváme s velkým obsahem sacharózy, a navíc minimem minerálních látek. Zde se tedy setkáváme s příkladem, že ne vše, co je propagováno, je pro nás nejlepší. Ve srovnání s bílým cukrem vyjde tedy agávový sirup o trochu lépe. Setkáváme se zde ale s pomyslným placebo efektem, kde díky propagaci, že se jedná o velice zdravou alternativu, budeme mít nakonec radost, že jsme udělali něco pro své tělo a zároveň si pochutnali. Nedostaví se tak výčitky, které bývají při hubnutí velkým problémem a často právě ony škodí.