Skvělá atmosféra a spoustu slunečních paprsků, vždyť právě tato země je proslulá tím, že nad ní ta žhavá koule nikdy nezapadá. Byť se něco podobného tvrdilo hlavně za časů po objevení Ameriky, kdy se Španělsko přímo topilo ve zlatém kovu, můžeme mnoho vypozorovat i dnes. Cesta za pohodou, i takto se dá nazvat dovolená právě pod Pyrenejemi. Pojďme si trochu představit zemi, kde se snoubí maurské a křesťanské vlivy v jeden velký celek, co nepřestává zvídavé turisty nikdy překvapovat…
Cesty napříč olivovými háji potěší
Když se řekne Španělsko, nepředstavujte si jen rozpálené pláže a nížiny, najdete tu i řadu horských údolí a olivových hájů, ve kterých se připravují dobroty i na náš stůl. Rozhlédnout se po Ibérii, jak se kdysi v antice říkávalo, znamená podívat se i do centra všeho dění. Tím je Madrid, který ale nebyl vždycky hlavním městem, podobně jako novodobá Itálie zažila v tomto směru postupně Florencii, Turín a Řím. A co zajímavého na nás čeká v hlavním městě země, tedy kromě základny pro návštěvu proslulého paláce Filipa II., zvaného též běžně El Escorial?
Pokud se chcete vydat za nákupy a suvenýry, nesmíte vynechat ulici nazvanou Gran Vía, ale tím vlastně teprve začínáme. Dále je to například Palacio de Cibeles, kde také zasedá městská rada nebo Museo del Prado, což je člen podobné rodiny, jako třeba Louvre nebo Ermitáž, přinese vám seznámení s díly Rembrandta nebo Vélazqueze.
Cesta za vykoupením svých hříchů
Křesťanská Evropa velmi důvěrně znala Santiago de Compostela, malé město na severozápadě Španělska, které bylo poslední ze zastávek svatojakubské pouti. Středověk a tisíce poutníků směřujících za odpuštěním svých hříchů, i dnes tu najdeme podobné cestovatele, kteří mají ale nesrovnatelně lepší podmínky než jejich předchůdci. Skoro osm stovek kilometrů od francouzských hranic, kde začíná jedna z poutních tras v Roncesvalles – to je skutečně pěšky velká výzva, co myslíte?